O DIVADLE
prostory
kavárna
wifi
spojení MHD
v srdci Prahy
Divadlo Metro prošlo v posledních letech několika
transformacemi. Věříme, že ta letošní, v létě roku 2024, bude na dlouhou dobu
poslední.
Jak je patrné z naší nové vizuální identity, přistupujeme k životu a práci s lehkostí, hravostí a hlavně humorem. Převážně nevážně v Divadle Metro na Národní… V našem repertoáru proto najdete především komedie vynikajících domácích i světových autorů.
Umělecké směřování a výběr repertoáru umělecké šéfky, režisérky a herečky Viktorie Čermákové a dramaturgyně, režisérky a herečky Petry Horváthové vás bude bavit a chytře inspirovat. Naším přáním je, aby divák odcházel odpočinutý, veselý a měl pocit, že čas strávený v Divadle Metro byl užitečný.
Otevírací doba
Divadlo Metro se otevírá pro diváky společně s divadelní kavárnou a šatnou 1 hodinu před začátkem představení. Vstup do hlediště je umožněn 30 minut před začátkem představení. Buďte prosím ohleduplní a přijďte do divadla včas, abyste nerušili herce a ostatní diváky.Pokladna
Pokladna se nachází u hlavního vchodu do divadla.
Otevírací doba: Po - Pá 15.00 - 19.00 hod., So-Ne a státní svátky 1 hod. před začátkem představení.
tel.: 277 278 952 e-mail: pokladna@divadlometro.cz
Parkování
Parkování v historickém centru Prahy bývá převážně složité a dostupnost volných parkovacích míst je nejistá. Doporučujeme využít parkování za řekou v přilehlých ulicích za Mostem Legií, případně některé z placených garážových parkovišť. Najít parkování
MHD
Nejbližší stanice metra Národní třída (linka B), dále Můstek (linky A, B). Nejbližší stanice tramvají Národní třída nebo Národní divadlo, linky 1, 2, 9, 12, 18, 22, 23, 25, 92, 93, 97, 98, 99
Pronájem divadla
Prostory Divadla Metro si lze pronajmout pro účely pořádání divadelních představení, zkoušek, či jiných kulturních a společenských akcí, křtů, prezentací, školení a dalších eventů. Přilehlé prostory foyaer a kavárny lze využít k zajištění občerstvení a rautů.
Vybavení divadla
Divadlo Metro je vybaveno novou zvukovou a světelnou technikou odpovídající velikosti prostoru a náročnosti produkovaných divadelních představení. V rámci rekonstrukce divadla byla nově vybudovaná chybějící režijní kabina. Divadlo prozatím nedisponuje bezbariérovým vstupem.
Z historie
Rozsáhlý dům na Národní třídě 25 byl vystavěn v palácovém novorenesančním stylu v roce 1870 podle plánů architekta Bohumila Tesaře (1835–1890), absolventa vídeňské akademie a do roku 1858 asistenta a stavbyvedoucího u Ferdinanda Fellnera ve Vídni. Po návratu do Prahy přešel k Josefu Zítkovi a spolupracoval s ním na projektu Národního divadla. V začátcích stavby (1868) byl hlavním stavbyvedoucím Národního divadla.
V roce 1919 zakoupil Václav Kleinhampl objekt čp. 961 na tehdejší třídě Viktoria. Název Palác Metro dostal dům po rozsáhlé přestavbě, která proběhla v letech 1922–1925 za rozhodující účasti profesora Školy uměleckých řemesel v Brně architekta Karla E. Orta (1881–1936) a inženýra Stanislava Bechyně, který projektoval náročnou železobetonovou konstrukci. Majitel domu zařídil v nových prostorách vyhlášený lahůdkářský obchod, kavárnu, vinárnu a později i kino pro tisíc návštěvníků. Zbytek rozsáhlého objektu sloužil jako kancelářská budova.
V prostorech taneční vinárny sídlilo mezi lety 1991 a 1996 pantomimické divadlo GAG Borise Hybnera, pro kterého vytvořil malý divadelní prostor „na míru“, spojený s interiérem bluesového Klubu osamělých srdcí seržanta Pepře (1990–1991), architekt a scénograf Miroslav Melena (1937–2008). V roce 2002 zde po další adaptaci sálu začalo působit Černé divadlo Metro.
Novorenesančním portálem se vchází do prosklené obchodní pasáže, na jejíž druhé straně se nachází vchod do divadla. Podélný sál s balkónem podél zadní stěny dnes nabízí možnost různého uspořádání prostoru od divadelního s elevací a kapacitou 209 míst.
Prameny a literatura:
Úřad Městské části Praha 1, archiv odboru výstavby, spis domu čp. 961/I
ZDEŇKOVÁ, Marie a VOMÁČKA, Josef. Miroslav Melena: scénograf a architekt = scenographer and architect. 1. vyd. V Praze: Institut umění - Divadelní ústav, 2011. 239 s. ISBN 978-80-7008-255-3. s. 146
Autor: Markéta Svobodová
Zdroj